Blog

  • Co si ještě pamatujete?

    Co si ještě pamatujete?


    Ať už jsme starší nebo mladší, leccos pamatujeme. Někdo toho pamatuje více, někdo méně. Což ale nelze automaticky zaměňovat za pamatování si. Protože jsou lidé, kteří toho pamatují poměrně málo, ale přesto si z toho pamatují mnoho, stejně jako jsou mezi námi tací, kteří toho už pamatují hodně, aniž by si třeba kvůli Alzheimerovi cokoliv pamatovali.
    učení matematiky

    Paměť má a také zaměstnává každý z nás. Protože je tato něčím velice důležitým a užitečným. Nebýt paměti, sotva bychom dnes existovali coby živočišný druh, a na roli pánů tvorstva bychom mohli zapomenout rovnou.

    Jenom si vezměte, kým bychom byli bez paměti. Půjčili-li bychom někomu peníze nebo cokoliv jiného a zapomněli na to, už bychom se s tím nikdy neshledali. Zejména když by i ten druhý vzápětí zapomněl, že jde o peníze nebo věci naše. Kam bychom došli, kdybychom si nepamatovali cestu domů, a kam bychom vlastně mohli odcházet, kdybychom nevěděli, co kde je? Což jsou vlastně banality, na něž by při „absolutní skleróze“ vůbec nedošlo.

    Protože bez paměti bychom si nevzpomněli, co z toho kolem nás se dá jíst a kde se to dá sehnat, bez paměti bychom hravě zapomněli, co z toho kolem nás je životu nebezpečné, zapomínali bychom na to, jak si počínat i v těch nejelementárnějších životních situacích. A i kdybychom navzdory tomu všemu nějak přežili, stejně bychom nakonec vymřeli, kdybychom zapomněli, jak se rozmnožovat a jak si vychovat své nástupce.

    Paměť je prostě nesmírně důležitá. A protože žijeme v nejednoduché době, je nasnadě, že je stále důležitější. Protože je toho tolik, co si musíme pamatovat, abychom obstáli v každodenní realitě!
    psaní do zápisníku

    Máme-li mít v hlavě vše, co je k životu nezbytné, a nejlépe ještě něco navrch, je třeba naučit se to, a to vesměs nazpaměť. Formou .

    Ať si říká kdo chce co chce, od prosťáčků až po nejvyšší pány z ministerstva školství, bez memorování to nejde. Aby člověk mohl fungovat, musí mít alespoň základní penzum vědomostí, a aby člověk mohl s nějakými poznatky pracovat, musí je v hlavě mít. Tedy musí se je nabiflovat.

    Je totiž úsměvné slyšet názor, že „se není třeba učit vyjmenovaná slova, důležité je, že je umím používat v praxi“. Který zastávají nejednou dítka na základní škole a kterým se (bohužel) zjevně nejednou řídí i kdekdo dospělý, třeba novináře nevyjímaje.

    A tak je naše školství nejednou „špatné“. Protože se prý u nás učíme příliš zpaměti. Jenže zkuste odhadnout, jak dlouho bych psal tento článek, kdybych měl pravopis každého slova ověřovat v Pravidlech českého pravopisu! Navíc bez nabiflované abecedy!

  • Co si ještě pamatujete?

    Co si ještě pamatujete?


    Ať už jsme starší nebo mladší, leccos pamatujeme. Někdo toho pamatuje více, někdo méně. Což ale nelze automaticky zaměňovat za pamatování si. Protože jsou lidé, kteří toho pamatují poměrně málo, ale přesto si z toho pamatují mnoho, stejně jako jsou mezi námi tací, kteří toho už pamatují hodně, aniž by si třeba kvůli Alzheimerovi cokoliv pamatovali.
    učení matematiky

    Paměť má a také zaměstnává každý z nás. Protože je tato něčím velice důležitým a užitečným. Nebýt paměti, sotva bychom dnes existovali coby živočišný druh, a na roli pánů tvorstva bychom mohli zapomenout rovnou.

    Jenom si vezměte, kým bychom byli bez paměti. Půjčili-li bychom někomu peníze nebo cokoliv jiného a zapomněli na to, už bychom se s tím nikdy neshledali. Zejména když by i ten druhý vzápětí zapomněl, že jde o peníze nebo věci naše. Kam bychom došli, kdybychom si nepamatovali cestu domů, a kam bychom vlastně mohli odcházet, kdybychom nevěděli, co kde je? Což jsou vlastně banality, na něž by při „absolutní skleróze“ vůbec nedošlo.

    Protože bez paměti bychom si nevzpomněli, co z toho kolem nás se dá jíst a kde se to dá sehnat, bez paměti bychom hravě zapomněli, co z toho kolem nás je životu nebezpečné, zapomínali bychom na to, jak si počínat i v těch nejelementárnějších životních situacích. A i kdybychom navzdory tomu všemu nějak přežili, stejně bychom nakonec vymřeli, kdybychom zapomněli, jak se rozmnožovat a jak si vychovat své nástupce.

    Paměť je prostě nesmírně důležitá. A protože žijeme v nejednoduché době, je nasnadě, že je stále důležitější. Protože je toho tolik, co si musíme pamatovat, abychom obstáli v každodenní realitě!
    psaní do zápisníku

    Máme-li mít v hlavě vše, co je k životu nezbytné, a nejlépe ještě něco navrch, je třeba naučit se to, a to vesměs nazpaměť. Formou .

    Ať si říká kdo chce co chce, od prosťáčků až po nejvyšší pány z ministerstva školství, bez memorování to nejde. Aby člověk mohl fungovat, musí mít alespoň základní penzum vědomostí, a aby člověk mohl s nějakými poznatky pracovat, musí je v hlavě mít. Tedy musí se je nabiflovat.

    Je totiž úsměvné slyšet názor, že „se není třeba učit vyjmenovaná slova, důležité je, že je umím používat v praxi“. Který zastávají nejednou dítka na základní škole a kterým se (bohužel) zjevně nejednou řídí i kdekdo dospělý, třeba novináře nevyjímaje.

    A tak je naše školství nejednou „špatné“. Protože se prý u nás učíme příliš zpaměti. Jenže zkuste odhadnout, jak dlouho bych psal tento článek, kdybych měl pravopis každého slova ověřovat v Pravidlech českého pravopisu! Navíc bez nabiflované abecedy!

  • Co si ještě pamatujete?

    Co si ještě pamatujete?


    Ať už jsme starší nebo mladší, leccos pamatujeme. Někdo toho pamatuje více, někdo méně. Což ale nelze automaticky zaměňovat za pamatování si. Protože jsou lidé, kteří toho pamatují poměrně málo, ale přesto si z toho pamatují mnoho, stejně jako jsou mezi námi tací, kteří toho už pamatují hodně, aniž by si třeba kvůli Alzheimerovi cokoliv pamatovali.
    učení matematiky

    Paměť má a také zaměstnává každý z nás. Protože je tato něčím velice důležitým a užitečným. Nebýt paměti, sotva bychom dnes existovali coby živočišný druh, a na roli pánů tvorstva bychom mohli zapomenout rovnou.

    Jenom si vezměte, kým bychom byli bez paměti. Půjčili-li bychom někomu peníze nebo cokoliv jiného a zapomněli na to, už bychom se s tím nikdy neshledali. Zejména když by i ten druhý vzápětí zapomněl, že jde o peníze nebo věci naše. Kam bychom došli, kdybychom si nepamatovali cestu domů, a kam bychom vlastně mohli odcházet, kdybychom nevěděli, co kde je? Což jsou vlastně banality, na něž by při „absolutní skleróze“ vůbec nedošlo.

    Protože bez paměti bychom si nevzpomněli, co z toho kolem nás se dá jíst a kde se to dá sehnat, bez paměti bychom hravě zapomněli, co z toho kolem nás je životu nebezpečné, zapomínali bychom na to, jak si počínat i v těch nejelementárnějších životních situacích. A i kdybychom navzdory tomu všemu nějak přežili, stejně bychom nakonec vymřeli, kdybychom zapomněli, jak se rozmnožovat a jak si vychovat své nástupce.

    Paměť je prostě nesmírně důležitá. A protože žijeme v nejednoduché době, je nasnadě, že je stále důležitější. Protože je toho tolik, co si musíme pamatovat, abychom obstáli v každodenní realitě!
    psaní do zápisníku

    Máme-li mít v hlavě vše, co je k životu nezbytné, a nejlépe ještě něco navrch, je třeba naučit se to, a to vesměs nazpaměť. Formou .

    Ať si říká kdo chce co chce, od prosťáčků až po nejvyšší pány z ministerstva školství, bez memorování to nejde. Aby člověk mohl fungovat, musí mít alespoň základní penzum vědomostí, a aby člověk mohl s nějakými poznatky pracovat, musí je v hlavě mít. Tedy musí se je nabiflovat.

    Je totiž úsměvné slyšet názor, že „se není třeba učit vyjmenovaná slova, důležité je, že je umím používat v praxi“. Který zastávají nejednou dítka na základní škole a kterým se (bohužel) zjevně nejednou řídí i kdekdo dospělý, třeba novináře nevyjímaje.

    A tak je naše školství nejednou „špatné“. Protože se prý u nás učíme příliš zpaměti. Jenže zkuste odhadnout, jak dlouho bych psal tento článek, kdybych měl pravopis každého slova ověřovat v Pravidlech českého pravopisu! Navíc bez nabiflované abecedy!

  • Většina z nás spí na molitanu

    Většina z nás spí na molitanu


    Doba vycpaných slamníků obilnými nebo travními stvoly je nenávratně pryč. S takovými matracemi se dnes můžete setkat pouze v muzeích, skanzenech a na nostalgických seancích vyznavačů retro stylu. Ulehnout do postele tedy znamená spát na molitanu. Zní to možná poněkud nevábně, ale v zásadě jsou téměř všechny druhy pružných matrací vyráběny z polyuretanové hmoty, jejíž český obchodní název molitan se ujal již na počátku 60. let minulého století.
    plyšáček na matraci
    Ano, můžete namítat, že ještě existují materiály speciální, např. výtažky ze sóji s vysokým podílem sojového lecitinu, anebo kokosová vlákna či syntetický a přírodní kaučuk, případně pružinové matrace, ale jednoznačnou převahu tvoří právě zmiňovaný polyuretan. A ten se dodává na trh buď jako klasická PUR pěna, anebo stejnou technologií produkovaná HR (studená pěna), jež se liší výchozí surovinou a výrobní recepturou.
    pruhovaná matrace

    Kusové nebo sendvičové, s potahem a bez potahu

    Proč spíme na molitanu? Jde totiž o materiál s minimálními výrobními náklady, snadno dostupný, a v široké škále pevnosti, tuhosti a ohebnosti. A trh s tímto specifickým polymerem je opravdu pestrý, takže pokud vám nečiní potíže brouzdat po Internetu, snadno se dopracujete k optimální variantě, jak kvalitativní, tak i cenové .
    Některé e-shopy umožňují nakupovat tyto výrobky s výraznou slevou, zvláště pokud jde o jednotlivé kusy desek bez potahu. Některým lidem vyhovuje matrace jednodílná, jiní preferují sendvičové a profilované. Jistou možností je také poskládat si vlastní vrstvu z několika tenkých plátů v závislosti na tuhosti a objemovém odporu (objemové hmotnosti) pěny. Za dobrou volbu lze považovat horní vrstvu z velmi komfortní tzv. líné pěny o tloušťce např. 5 cm, přičemž spodní vrstvy tvoří pěna studená ve stupních tuhosti od 1 do 5.

    Stupně tuhosti

    Výrobci je udávají v pěti variantách, kdy číslo znamená potřebnou sílu vyvinutou ke stlačení materiálu o 40 procent, tedy v zásadě jde o simulaci stlačení pěny při ulehnutí na postel. Nejměkčí výrobek má tuhost 30, označuje se stupněm 1, přičemž nejtvrdší matrace s tuhostí 50 je označována za velmi tvrdou. Mezistupně jsou odstupňovány hodnotami 35, 38 a 45.

  • Většina z nás spí na molitanu

    Většina z nás spí na molitanu


    Doba vycpaných slamníků obilnými nebo travními stvoly je nenávratně pryč. S takovými matracemi se dnes můžete setkat pouze v muzeích, skanzenech a na nostalgických seancích vyznavačů retro stylu. Ulehnout do postele tedy znamená spát na molitanu. Zní to možná poněkud nevábně, ale v zásadě jsou téměř všechny druhy pružných matrací vyráběny z polyuretanové hmoty, jejíž český obchodní název molitan se ujal již na počátku 60. let minulého století.
    plyšáček na matraci
    Ano, můžete namítat, že ještě existují materiály speciální, např. výtažky ze sóji s vysokým podílem sojového lecitinu, anebo kokosová vlákna či syntetický a přírodní kaučuk, případně pružinové matrace, ale jednoznačnou převahu tvoří právě zmiňovaný polyuretan. A ten se dodává na trh buď jako klasická PUR pěna, anebo stejnou technologií produkovaná HR (studená pěna), jež se liší výchozí surovinou a výrobní recepturou.
    pruhovaná matrace

    Kusové nebo sendvičové, s potahem a bez potahu

    Proč spíme na molitanu? Jde totiž o materiál s minimálními výrobními náklady, snadno dostupný, a v široké škále pevnosti, tuhosti a ohebnosti. A trh s tímto specifickým polymerem je opravdu pestrý, takže pokud vám nečiní potíže brouzdat po Internetu, snadno se dopracujete k optimální variantě, jak kvalitativní, tak i cenové .
    Některé e-shopy umožňují nakupovat tyto výrobky s výraznou slevou, zvláště pokud jde o jednotlivé kusy desek bez potahu. Některým lidem vyhovuje matrace jednodílná, jiní preferují sendvičové a profilované. Jistou možností je také poskládat si vlastní vrstvu z několika tenkých plátů v závislosti na tuhosti a objemovém odporu (objemové hmotnosti) pěny. Za dobrou volbu lze považovat horní vrstvu z velmi komfortní tzv. líné pěny o tloušťce např. 5 cm, přičemž spodní vrstvy tvoří pěna studená ve stupních tuhosti od 1 do 5.

    Stupně tuhosti

    Výrobci je udávají v pěti variantách, kdy číslo znamená potřebnou sílu vyvinutou ke stlačení materiálu o 40 procent, tedy v zásadě jde o simulaci stlačení pěny při ulehnutí na postel. Nejměkčí výrobek má tuhost 30, označuje se stupněm 1, přičemž nejtvrdší matrace s tuhostí 50 je označována za velmi tvrdou. Mezistupně jsou odstupňovány hodnotami 35, 38 a 45.

  • Většina z nás spí na molitanu

    Většina z nás spí na molitanu


    Doba vycpaných slamníků obilnými nebo travními stvoly je nenávratně pryč. S takovými matracemi se dnes můžete setkat pouze v muzeích, skanzenech a na nostalgických seancích vyznavačů retro stylu. Ulehnout do postele tedy znamená spát na molitanu. Zní to možná poněkud nevábně, ale v zásadě jsou téměř všechny druhy pružných matrací vyráběny z polyuretanové hmoty, jejíž český obchodní název molitan se ujal již na počátku 60. let minulého století.
    plyšáček na matraci
    Ano, můžete namítat, že ještě existují materiály speciální, např. výtažky ze sóji s vysokým podílem sojového lecitinu, anebo kokosová vlákna či syntetický a přírodní kaučuk, případně pružinové matrace, ale jednoznačnou převahu tvoří právě zmiňovaný polyuretan. A ten se dodává na trh buď jako klasická PUR pěna, anebo stejnou technologií produkovaná HR (studená pěna), jež se liší výchozí surovinou a výrobní recepturou.
    pruhovaná matrace

    Kusové nebo sendvičové, s potahem a bez potahu

    Proč spíme na molitanu? Jde totiž o materiál s minimálními výrobními náklady, snadno dostupný, a v široké škále pevnosti, tuhosti a ohebnosti. A trh s tímto specifickým polymerem je opravdu pestrý, takže pokud vám nečiní potíže brouzdat po Internetu, snadno se dopracujete k optimální variantě, jak kvalitativní, tak i cenové .
    Některé e-shopy umožňují nakupovat tyto výrobky s výraznou slevou, zvláště pokud jde o jednotlivé kusy desek bez potahu. Některým lidem vyhovuje matrace jednodílná, jiní preferují sendvičové a profilované. Jistou možností je také poskládat si vlastní vrstvu z několika tenkých plátů v závislosti na tuhosti a objemovém odporu (objemové hmotnosti) pěny. Za dobrou volbu lze považovat horní vrstvu z velmi komfortní tzv. líné pěny o tloušťce např. 5 cm, přičemž spodní vrstvy tvoří pěna studená ve stupních tuhosti od 1 do 5.

    Stupně tuhosti

    Výrobci je udávají v pěti variantách, kdy číslo znamená potřebnou sílu vyvinutou ke stlačení materiálu o 40 procent, tedy v zásadě jde o simulaci stlačení pěny při ulehnutí na postel. Nejměkčí výrobek má tuhost 30, označuje se stupněm 1, přičemž nejtvrdší matrace s tuhostí 50 je označována za velmi tvrdou. Mezistupně jsou odstupňovány hodnotami 35, 38 a 45.

  • Většina z nás spí na molitanu

    Většina z nás spí na molitanu


    Doba vycpaných slamníků obilnými nebo travními stvoly je nenávratně pryč. S takovými matracemi se dnes můžete setkat pouze v muzeích, skanzenech a na nostalgických seancích vyznavačů retro stylu. Ulehnout do postele tedy znamená spát na molitanu. Zní to možná poněkud nevábně, ale v zásadě jsou téměř všechny druhy pružných matrací vyráběny z polyuretanové hmoty, jejíž český obchodní název molitan se ujal již na počátku 60. let minulého století.
    plyšáček na matraci
    Ano, můžete namítat, že ještě existují materiály speciální, např. výtažky ze sóji s vysokým podílem sojového lecitinu, anebo kokosová vlákna či syntetický a přírodní kaučuk, případně pružinové matrace, ale jednoznačnou převahu tvoří právě zmiňovaný polyuretan. A ten se dodává na trh buď jako klasická PUR pěna, anebo stejnou technologií produkovaná HR (studená pěna), jež se liší výchozí surovinou a výrobní recepturou.
    pruhovaná matrace

    Kusové nebo sendvičové, s potahem a bez potahu

    Proč spíme na molitanu? Jde totiž o materiál s minimálními výrobními náklady, snadno dostupný, a v široké škále pevnosti, tuhosti a ohebnosti. A trh s tímto specifickým polymerem je opravdu pestrý, takže pokud vám nečiní potíže brouzdat po Internetu, snadno se dopracujete k optimální variantě, jak kvalitativní, tak i cenové .
    Některé e-shopy umožňují nakupovat tyto výrobky s výraznou slevou, zvláště pokud jde o jednotlivé kusy desek bez potahu. Některým lidem vyhovuje matrace jednodílná, jiní preferují sendvičové a profilované. Jistou možností je také poskládat si vlastní vrstvu z několika tenkých plátů v závislosti na tuhosti a objemovém odporu (objemové hmotnosti) pěny. Za dobrou volbu lze považovat horní vrstvu z velmi komfortní tzv. líné pěny o tloušťce např. 5 cm, přičemž spodní vrstvy tvoří pěna studená ve stupních tuhosti od 1 do 5.

    Stupně tuhosti

    Výrobci je udávají v pěti variantách, kdy číslo znamená potřebnou sílu vyvinutou ke stlačení materiálu o 40 procent, tedy v zásadě jde o simulaci stlačení pěny při ulehnutí na postel. Nejměkčí výrobek má tuhost 30, označuje se stupněm 1, přičemž nejtvrdší matrace s tuhostí 50 je označována za velmi tvrdou. Mezistupně jsou odstupňovány hodnotami 35, 38 a 45.

  • Většina z nás spí na molitanu

    Většina z nás spí na molitanu


    Doba vycpaných slamníků obilnými nebo travními stvoly je nenávratně pryč. S takovými matracemi se dnes můžete setkat pouze v muzeích, skanzenech a na nostalgických seancích vyznavačů retro stylu. Ulehnout do postele tedy znamená spát na molitanu. Zní to možná poněkud nevábně, ale v zásadě jsou téměř všechny druhy pružných matrací vyráběny z polyuretanové hmoty, jejíž český obchodní název molitan se ujal již na počátku 60. let minulého století.
    plyšáček na matraci
    Ano, můžete namítat, že ještě existují materiály speciální, např. výtažky ze sóji s vysokým podílem sojového lecitinu, anebo kokosová vlákna či syntetický a přírodní kaučuk, případně pružinové matrace, ale jednoznačnou převahu tvoří právě zmiňovaný polyuretan. A ten se dodává na trh buď jako klasická PUR pěna, anebo stejnou technologií produkovaná HR (studená pěna), jež se liší výchozí surovinou a výrobní recepturou.
    pruhovaná matrace

    Kusové nebo sendvičové, s potahem a bez potahu

    Proč spíme na molitanu? Jde totiž o materiál s minimálními výrobními náklady, snadno dostupný, a v široké škále pevnosti, tuhosti a ohebnosti. A trh s tímto specifickým polymerem je opravdu pestrý, takže pokud vám nečiní potíže brouzdat po Internetu, snadno se dopracujete k optimální variantě, jak kvalitativní, tak i cenové .
    Některé e-shopy umožňují nakupovat tyto výrobky s výraznou slevou, zvláště pokud jde o jednotlivé kusy desek bez potahu. Některým lidem vyhovuje matrace jednodílná, jiní preferují sendvičové a profilované. Jistou možností je také poskládat si vlastní vrstvu z několika tenkých plátů v závislosti na tuhosti a objemovém odporu (objemové hmotnosti) pěny. Za dobrou volbu lze považovat horní vrstvu z velmi komfortní tzv. líné pěny o tloušťce např. 5 cm, přičemž spodní vrstvy tvoří pěna studená ve stupních tuhosti od 1 do 5.

    Stupně tuhosti

    Výrobci je udávají v pěti variantách, kdy číslo znamená potřebnou sílu vyvinutou ke stlačení materiálu o 40 procent, tedy v zásadě jde o simulaci stlačení pěny při ulehnutí na postel. Nejměkčí výrobek má tuhost 30, označuje se stupněm 1, přičemž nejtvrdší matrace s tuhostí 50 je označována za velmi tvrdou. Mezistupně jsou odstupňovány hodnotami 35, 38 a 45.

  • Většina z nás spí na molitanu

    Většina z nás spí na molitanu


    Doba vycpaných slamníků obilnými nebo travními stvoly je nenávratně pryč. S takovými matracemi se dnes můžete setkat pouze v muzeích, skanzenech a na nostalgických seancích vyznavačů retro stylu. Ulehnout do postele tedy znamená spát na molitanu. Zní to možná poněkud nevábně, ale v zásadě jsou téměř všechny druhy pružných matrací vyráběny z polyuretanové hmoty, jejíž český obchodní název molitan se ujal již na počátku 60. let minulého století.
    plyšáček na matraci
    Ano, můžete namítat, že ještě existují materiály speciální, např. výtažky ze sóji s vysokým podílem sojového lecitinu, anebo kokosová vlákna či syntetický a přírodní kaučuk, případně pružinové matrace, ale jednoznačnou převahu tvoří právě zmiňovaný polyuretan. A ten se dodává na trh buď jako klasická PUR pěna, anebo stejnou technologií produkovaná HR (studená pěna), jež se liší výchozí surovinou a výrobní recepturou.
    pruhovaná matrace

    Kusové nebo sendvičové, s potahem a bez potahu

    Proč spíme na molitanu? Jde totiž o materiál s minimálními výrobními náklady, snadno dostupný, a v široké škále pevnosti, tuhosti a ohebnosti. A trh s tímto specifickým polymerem je opravdu pestrý, takže pokud vám nečiní potíže brouzdat po Internetu, snadno se dopracujete k optimální variantě, jak kvalitativní, tak i cenové .
    Některé e-shopy umožňují nakupovat tyto výrobky s výraznou slevou, zvláště pokud jde o jednotlivé kusy desek bez potahu. Některým lidem vyhovuje matrace jednodílná, jiní preferují sendvičové a profilované. Jistou možností je také poskládat si vlastní vrstvu z několika tenkých plátů v závislosti na tuhosti a objemovém odporu (objemové hmotnosti) pěny. Za dobrou volbu lze považovat horní vrstvu z velmi komfortní tzv. líné pěny o tloušťce např. 5 cm, přičemž spodní vrstvy tvoří pěna studená ve stupních tuhosti od 1 do 5.

    Stupně tuhosti

    Výrobci je udávají v pěti variantách, kdy číslo znamená potřebnou sílu vyvinutou ke stlačení materiálu o 40 procent, tedy v zásadě jde o simulaci stlačení pěny při ulehnutí na postel. Nejměkčí výrobek má tuhost 30, označuje se stupněm 1, přičemž nejtvrdší matrace s tuhostí 50 je označována za velmi tvrdou. Mezistupně jsou odstupňovány hodnotami 35, 38 a 45.

  • Většina z nás spí na molitanu

    Většina z nás spí na molitanu


    Doba vycpaných slamníků obilnými nebo travními stvoly je nenávratně pryč. S takovými matracemi se dnes můžete setkat pouze v muzeích, skanzenech a na nostalgických seancích vyznavačů retro stylu. Ulehnout do postele tedy znamená spát na molitanu. Zní to možná poněkud nevábně, ale v zásadě jsou téměř všechny druhy pružných matrací vyráběny z polyuretanové hmoty, jejíž český obchodní název molitan se ujal již na počátku 60. let minulého století.
    plyšáček na matraci
    Ano, můžete namítat, že ještě existují materiály speciální, např. výtažky ze sóji s vysokým podílem sojového lecitinu, anebo kokosová vlákna či syntetický a přírodní kaučuk, případně pružinové matrace, ale jednoznačnou převahu tvoří právě zmiňovaný polyuretan. A ten se dodává na trh buď jako klasická PUR pěna, anebo stejnou technologií produkovaná HR (studená pěna), jež se liší výchozí surovinou a výrobní recepturou.
    pruhovaná matrace

    Kusové nebo sendvičové, s potahem a bez potahu

    Proč spíme na molitanu? Jde totiž o materiál s minimálními výrobními náklady, snadno dostupný, a v široké škále pevnosti, tuhosti a ohebnosti. A trh s tímto specifickým polymerem je opravdu pestrý, takže pokud vám nečiní potíže brouzdat po Internetu, snadno se dopracujete k optimální variantě, jak kvalitativní, tak i cenové .
    Některé e-shopy umožňují nakupovat tyto výrobky s výraznou slevou, zvláště pokud jde o jednotlivé kusy desek bez potahu. Některým lidem vyhovuje matrace jednodílná, jiní preferují sendvičové a profilované. Jistou možností je také poskládat si vlastní vrstvu z několika tenkých plátů v závislosti na tuhosti a objemovém odporu (objemové hmotnosti) pěny. Za dobrou volbu lze považovat horní vrstvu z velmi komfortní tzv. líné pěny o tloušťce např. 5 cm, přičemž spodní vrstvy tvoří pěna studená ve stupních tuhosti od 1 do 5.

    Stupně tuhosti

    Výrobci je udávají v pěti variantách, kdy číslo znamená potřebnou sílu vyvinutou ke stlačení materiálu o 40 procent, tedy v zásadě jde o simulaci stlačení pěny při ulehnutí na postel. Nejměkčí výrobek má tuhost 30, označuje se stupněm 1, přičemž nejtvrdší matrace s tuhostí 50 je označována za velmi tvrdou. Mezistupně jsou odstupňovány hodnotami 35, 38 a 45.