Proutí se dříve používalo, a stále ještě používá k pletení ošatek a košíků. Ten, kdo připravuje loupané proutí a dokáže jej vyplétat, je mistrem svého řemesla.  Přesto ale vytvoření takového malého plůtku, anebo ohrádky na zahradě z neloupaného proutí, není až tak složitým úkonem, abychom to nemohli zvládnout sami. Jenom je třeba, abychom měli dostatek stavebního materiálu. Bude tedy nutné si zařídit, abychom měli stále přístup k vrbovým proutkům. Jak na to?

Vrbice na zahradě

K řezu se hodí většina vrb, které se u nás vyskytují ve stromovité, keřovité či zakrslých formě. Jistě se najde i nějaká vrba poblíž, abychom měli proutí z vlastního stromku. Svojí vlastní vrbu pro řez proutí si můžeme vypěstovat na zahradě pouze na místě, kde je i v létě stále vlhko, ne však zcela zamokřeno. Nejprve si někde z rostoucí vrby uřízneme vrbový řízek. Čerstvý proutek potom zasadíme ihned časně zjara, ale jde to i na podzim. Sázíme je do kypré půdy, která je zrytá do hloubky dvaceti centimetrů. Po prvním roce růstu se zakořeněné proutky během zimy musí ostříhat. Ostříháme je až úplně u země. Tímto způsobem stříhání vznikne charakteristický pahýl, kterému se říká babka. Právě z této babky vyrůstají nové proutky, které každým rokem rostou stále nové. Tyto vrbové proutky už budeme pouze sklízet. Samotný řez proutí potom provádíme v době vegetačního klidu, to jest, když nejsou proutky narašené.
Další z možností, jak získat čerstvé proutky na stavbu plůtku, je porozhlédnout se po okolí, zda se tam nenachází, není nějaká vrba. Většinou vrby rostou někde v polích, u rybníka, u potoka, anebo u plotů.  Vrbu jívu také často mívají na zahradách včelaři.

Pletený plot

Stavba a výplet živého proutěného plůtku, nebo ohrádky je jednoduchá. Vrbové proutky zasuneme širším koncem do země, asi tak patnáct, až třicet centimetrů od sebe. Pak je uřízneme ve výšce, kam chceme, aby plůtek dosahoval.