Supermarkety nám nabízí plné regály ovoce a zeleniny zpracované i čerstvé bez ohledu na roční období. Tím pádem nám odpadá problém se zpracováním. Máte-li přesto chuť a zájem o domácí zavařování, sterilování, nakládání nebo kvašení, pusťte se do toho.

Před desítkami let bylo samozřejmostí, že každá hospodyně měla ve spíži zpracovanou zeleninu ať nakládanou nebo přírodně kvašenou. Všechny dříve používané způsoby můžeme praktikovat i dnes.

Zelenina je samozřejmě velmi zdravá a důležitá pro náš život. Když ale některé druhy zeleniny přejdou fermentací neboli kvašením, zeleninu to podstatně změní. Dodnes přesně nevíme, co všechno se během procesu kvašení s látkami uvnitř surovin děje. Každopádně tisíce let vědí lidé, že zkvašená zelenina je nesmírně důležitý zdroj vitamínů a síly, která člověka očišťuje, chrání i nabíjí energií. Zlepšuje tvorbu červených krvinek, posiluje srdce, snižuje cholesterol. O dalších léčivých účincích si přečtěte na .

Látky obsažené v kvašené zeleniny dnes nazýváme

– probiotika
– laktobacily
– enzymy

a mnohé další, které souvisí s naším zdravím a vitalitou. Kvašenou zeleninu bychom měli konzumovat zejména v době sklizně od jara do podzimu. V našich krajích nejčastěji kvasíme zelí nebo okurky. Můžeme si ale připravit i pestřejší směs zeleniny.

Kvasit můžeme téměř všechny druhy zeleniny. Vhodná je kořenová zelenina, cukety a papriky, řepa, květák, brokolice. Jedinou podmínkou pro správné kvašení zeleninových směsí je přídavek zelí. Pokud do směsi nepřidáte zelí může se stát, že zelenina nepustí dostatek šťávy. V takovém případě je nutné zeleninu zalít převařenou vychladlou vodou. Aby kvašení správně proběhlo je nutné ve sklenicích zamezit přístupu vzduchu k zelenině.
Do načatých sklenic nesahejte rukama, ale vždy jen čistou vidličkou.

Dobrou chuť!