Blog

Závěrem středoškolského studia je obvykle maturitní zkouška. Ta se skládá z písemné, praktické a ústní části, přičemž aby student prošel, nesmí v žádné z nich mít horší známku než 4. Je však pravdou, že v posledních letech maturity prošly mnoha změnami, především pak standardizací díky CERMATu.

Ačkoliv studenti si většinou stěžují na obtížnost, naprostá většina dospělých je přesvědčena, že dnes jsou tyto zkoušky příliš snadné, a to především kvůli vysokému počtu studentů, kteří je udělají. Ukazuje se však, že situace není ani zdaleka tak jednoduchá.

Ano, pro gymnaziální obory se situace zjednodušila, neboť maturitní otázky se pro ně staly snazšími. Přesný opak však nastal u odborných oborů, kde se nevěnují ani tak všeobecným znalostem, jako spíše odborným předmětům ve snaze připravit své absolventy na výkon určitého povolání. Ti pak mají s těmito otázkami mnohem větší problémy.

Je to koneckonců vidět i na statistikách, kdy z českého jazyka a matematiky, dvou předmětů které prošly největší standardizací, neprojde větší počet maturantů z odborných oborů, a naopak je složí podstatně větší počet gymnazistů.

Je totiž faktem, že současné maturitní otázky nejsou koncipovány s ohledem na rozdílnou výuku v různých typech škol. Je totiž jasné, že ekonomické lyceum se nebude až tak do hloubky zabývat češtinou, zatímco na gymnáziu se studují v podstatě všechny předměty, aby měl student otevřeny dveře na vysokou školu.

Co se s tím dá dělat? Pravdou je, že řešení není mnoho. Samozřejmě, mohli bychom se vrátit ke starému systému, avšak k tomu není příliš vůle. A navíc ani ten nebyl bez chyby. Bylo by tedy nutné najít nějaký jiný, k čemuž však nejsou prostředky.

Zdá se tedy, že pro nejbližší období to nevypadá pro maturanty nijak slavně. Budou se zkrátka muset připravit na to, že zde nebude ani tak záležet na inteligenci a schopnostech studenta jako na tom, kterou školu vystuduje. A to je obrovská škoda.

Závěrem středoškolského studia je obvykle maturitní zkouška. Ta se skládá z písemné, praktické a ústní části, přičemž aby student prošel, nesmí v žádné z nich mít horší známku než 4. Je však pravdou, že v posledních letech maturity prošly mnoha změnami, především pak standardizací díky CERMATu.

Ačkoliv studenti si většinou stěžují na obtížnost, naprostá většina dospělých je přesvědčena, že dnes jsou tyto zkoušky příliš snadné, a to především kvůli vysokému počtu studentů, kteří je udělají. Ukazuje se však, že situace není ani zdaleka tak jednoduchá.

Ano, pro gymnaziální obory se situace zjednodušila, neboť maturitní otázky se pro ně staly snazšími. Přesný opak však nastal u odborných oborů, kde se nevěnují ani tak všeobecným znalostem, jako spíše odborným předmětům ve snaze připravit své absolventy na výkon určitého povolání. Ti pak mají s těmito otázkami mnohem větší problémy.

Je to koneckonců vidět i na statistikách, kdy z českého jazyka a matematiky, dvou předmětů které prošly největší standardizací, neprojde větší počet maturantů z odborných oborů, a naopak je složí podstatně větší počet gymnazistů.

Je totiž faktem, že současné maturitní otázky nejsou koncipovány s ohledem na rozdílnou výuku v různých typech škol. Je totiž jasné, že ekonomické lyceum se nebude až tak do hloubky zabývat češtinou, zatímco na gymnáziu se studují v podstatě všechny předměty, aby měl student otevřeny dveře na vysokou školu.

Co se s tím dá dělat? Pravdou je, že řešení není mnoho. Samozřejmě, mohli bychom se vrátit ke starému systému, avšak k tomu není příliš vůle. A navíc ani ten nebyl bez chyby. Bylo by tedy nutné najít nějaký jiný, k čemuž však nejsou prostředky.

Zdá se tedy, že pro nejbližší období to nevypadá pro maturanty nijak slavně. Budou se zkrátka muset připravit na to, že zde nebude ani tak záležet na inteligenci a schopnostech studenta jako na tom, kterou školu vystuduje. A to je obrovská škoda.

Závěrem středoškolského studia je obvykle maturitní zkouška. Ta se skládá z písemné, praktické a ústní části, přičemž aby student prošel, nesmí v žádné z nich mít horší známku než 4. Je však pravdou, že v posledních letech maturity prošly mnoha změnami, především pak standardizací díky CERMATu.

Ačkoliv studenti si většinou stěžují na obtížnost, naprostá většina dospělých je přesvědčena, že dnes jsou tyto zkoušky příliš snadné, a to především kvůli vysokému počtu studentů, kteří je udělají. Ukazuje se však, že situace není ani zdaleka tak jednoduchá.

Ano, pro gymnaziální obory se situace zjednodušila, neboť maturitní otázky se pro ně staly snazšími. Přesný opak však nastal u odborných oborů, kde se nevěnují ani tak všeobecným znalostem, jako spíše odborným předmětům ve snaze připravit své absolventy na výkon určitého povolání. Ti pak mají s těmito otázkami mnohem větší problémy.

Je to koneckonců vidět i na statistikách, kdy z českého jazyka a matematiky, dvou předmětů které prošly největší standardizací, neprojde větší počet maturantů z odborných oborů, a naopak je složí podstatně větší počet gymnazistů.

Je totiž faktem, že současné maturitní otázky nejsou koncipovány s ohledem na rozdílnou výuku v různých typech škol. Je totiž jasné, že ekonomické lyceum se nebude až tak do hloubky zabývat češtinou, zatímco na gymnáziu se studují v podstatě všechny předměty, aby měl student otevřeny dveře na vysokou školu.

Co se s tím dá dělat? Pravdou je, že řešení není mnoho. Samozřejmě, mohli bychom se vrátit ke starému systému, avšak k tomu není příliš vůle. A navíc ani ten nebyl bez chyby. Bylo by tedy nutné najít nějaký jiný, k čemuž však nejsou prostředky.

Zdá se tedy, že pro nejbližší období to nevypadá pro maturanty nijak slavně. Budou se zkrátka muset připravit na to, že zde nebude ani tak záležet na inteligenci a schopnostech studenta jako na tom, kterou školu vystuduje. A to je obrovská škoda.

Závěrem středoškolského studia je obvykle maturitní zkouška. Ta se skládá z písemné, praktické a ústní části, přičemž aby student prošel, nesmí v žádné z nich mít horší známku než 4. Je však pravdou, že v posledních letech maturity prošly mnoha změnami, především pak standardizací díky CERMATu.

Ačkoliv studenti si většinou stěžují na obtížnost, naprostá většina dospělých je přesvědčena, že dnes jsou tyto zkoušky příliš snadné, a to především kvůli vysokému počtu studentů, kteří je udělají. Ukazuje se však, že situace není ani zdaleka tak jednoduchá.

Ano, pro gymnaziální obory se situace zjednodušila, neboť maturitní otázky se pro ně staly snazšími. Přesný opak však nastal u odborných oborů, kde se nevěnují ani tak všeobecným znalostem, jako spíše odborným předmětům ve snaze připravit své absolventy na výkon určitého povolání. Ti pak mají s těmito otázkami mnohem větší problémy.

Je to koneckonců vidět i na statistikách, kdy z českého jazyka a matematiky, dvou předmětů které prošly největší standardizací, neprojde větší počet maturantů z odborných oborů, a naopak je složí podstatně větší počet gymnazistů.

Je totiž faktem, že současné maturitní otázky nejsou koncipovány s ohledem na rozdílnou výuku v různých typech škol. Je totiž jasné, že ekonomické lyceum se nebude až tak do hloubky zabývat češtinou, zatímco na gymnáziu se studují v podstatě všechny předměty, aby měl student otevřeny dveře na vysokou školu.

Co se s tím dá dělat? Pravdou je, že řešení není mnoho. Samozřejmě, mohli bychom se vrátit ke starému systému, avšak k tomu není příliš vůle. A navíc ani ten nebyl bez chyby. Bylo by tedy nutné najít nějaký jiný, k čemuž však nejsou prostředky.

Zdá se tedy, že pro nejbližší období to nevypadá pro maturanty nijak slavně. Budou se zkrátka muset připravit na to, že zde nebude ani tak záležet na inteligenci a schopnostech studenta jako na tom, kterou školu vystuduje. A to je obrovská škoda.

Závěrem středoškolského studia je obvykle maturitní zkouška. Ta se skládá z písemné, praktické a ústní části, přičemž aby student prošel, nesmí v žádné z nich mít horší známku než 4. Je však pravdou, že v posledních letech maturity prošly mnoha změnami, především pak standardizací díky CERMATu.

Ačkoliv studenti si většinou stěžují na obtížnost, naprostá většina dospělých je přesvědčena, že dnes jsou tyto zkoušky příliš snadné, a to především kvůli vysokému počtu studentů, kteří je udělají. Ukazuje se však, že situace není ani zdaleka tak jednoduchá.

Ano, pro gymnaziální obory se situace zjednodušila, neboť maturitní otázky se pro ně staly snazšími. Přesný opak však nastal u odborných oborů, kde se nevěnují ani tak všeobecným znalostem, jako spíše odborným předmětům ve snaze připravit své absolventy na výkon určitého povolání. Ti pak mají s těmito otázkami mnohem větší problémy.

Je to koneckonců vidět i na statistikách, kdy z českého jazyka a matematiky, dvou předmětů které prošly největší standardizací, neprojde větší počet maturantů z odborných oborů, a naopak je složí podstatně větší počet gymnazistů.

Je totiž faktem, že současné maturitní otázky nejsou koncipovány s ohledem na rozdílnou výuku v různých typech škol. Je totiž jasné, že ekonomické lyceum se nebude až tak do hloubky zabývat češtinou, zatímco na gymnáziu se studují v podstatě všechny předměty, aby měl student otevřeny dveře na vysokou školu.

Co se s tím dá dělat? Pravdou je, že řešení není mnoho. Samozřejmě, mohli bychom se vrátit ke starému systému, avšak k tomu není příliš vůle. A navíc ani ten nebyl bez chyby. Bylo by tedy nutné najít nějaký jiný, k čemuž však nejsou prostředky.

Zdá se tedy, že pro nejbližší období to nevypadá pro maturanty nijak slavně. Budou se zkrátka muset připravit na to, že zde nebude ani tak záležet na inteligenci a schopnostech studenta jako na tom, kterou školu vystuduje. A to je obrovská škoda.